Horečka u dětí, posílení imunity a mnohem více – rozhovor s MUDr. Vladimírou Koutenskou

Srpen 2018

Paní MUDr. Vladimíru Koutenskou znám už několik let. Našla jsem u ní kombinaci otevřené mysli i srdce, znalostí západní i čínské medicíny, psychosomatického přístupu ke klientům a snad nevyčerpatelný zdroj informací i z jiných oblastí alternativní medicíny. Na poslední schůzce jsme probíraly způsoby snížení horečky u dětí bez použití léků, možnost použití Schüsslerových (tkáňových) solí u febrilních křečí a povídaly jsme si i o imunitě v širších souvislostech.

Nedávno měla naše mladší dcera šestou nemoc, takže tři dny vysoké horečky a pak vyrážka. Bojovali jsme sami se sebou, kdy začít teplotu srážet pomocí léku, ale nevěděli jsme, jak dceři pomoct, aby si s tím poradilo její tělo samo. Co můžeme v takových případech udělat, abychom dítěti trochu ulevili a teplotu snížili?

K tomu musím říci jednu důležitou věc, která platí obecně. Lidé se často bojí vzít zodpovědnost do vlastních rukou, a pokud se to týká dětí, tak obzvlášť. Masáž médii je poměrně velká a lidé jsou vystrašeni víc, než je nutné.

Horečka je jeden z mechanismů imunitního systému, jak se tělo  snaží vyřešit napadení těla patogenem – při vyšší teplotě těla patogeny hynou. Horečka je průvodní jev všech infekčních onemocnění. Organismus je napaden a je třeba se bránit. To znamená, že kdo nemívá  teplotu, má oslabený imunitní systém a je ochuzen o jeden velmi účinný mechanismus. Proto je dobré nesrážet teplotu při lehkém zvýšení (např. 37,5 st.), jak se to velmi často děje. Pokud necháme 3-4 dny teplotu i 39 st., velmi často se stává, že po této době se to “zlomí”, teplota odezní, patogeny jsou zničeny a člověk je zdráv. Samozřejmě je k tomu potřeba klidu na lůžku a ne chodit do práce, protože „se to beze mě neobejde“.

Pokud trvá vysoká teplota déle než 3-4dny,je určitě potřeba sáhnout k lékům a konzultovat s lékařem. Podotýkám, že toto se týká  nachlazení, určitě ne tehdy, pokud je tam závažnější onemocnění, tam můžeme teplotu snižovat popisovaným prostředky současně s léčbou.

Děti mají většinou imunitu dobrou a teploty jim vyskakují velmi rychle (i z důvodu, že jsou podle čínské medicíny v tzv. jangovém, horkém období). Pokud jsou horečky, je  nutné dítě pravidelně po doušcích či lžičkách zavodňovat, i když se mu pít nechce, protože je unavené. Což je taky dobře, protože polehává a tělo může v klidu “pracovat”.  Že se stav lepší, poznáme podle toho, že dítě již nelze udržet v posteli.

Zavodňujeme vodou, můžeme použít  např. i kuzu (povařit lžičku v horké vodě až zprůhlední), slabý čaj z kontryhele (1 čaj.lžičku na 250ml vody) – po lžičkách během dne, Coca Colu (chladnou po lžičkách), čaj ze stopek třešní (v létě je třeba nasušit a nadrtit a opět 1 čaj.lžička na 250 ml vody po doušcích pít ).

Velmi účinná je koupel ve vaně, kam napustíme vodu o teplotě o půl stupně nižší, než je teplota těla (pokud je teplota těla 39 st, tak napustíme vodu o teplotě 38,5 st. – změříme teploměrem), přidat šálek octa a ponořit tělo na 10 min tak, aby koukala jen hlava. Pokud je to miminko, tak štamprli octa do vaničky.

Též můžeme připravit octovou vodu ( 1 pol. lžíci octa do 1/4 l vody, promíchat), namočit do toho kapesník a přiložit jej jako obklad na zápěstí a kolem kotníků. Obklad vyměňte, když kapesník zteplá až do poklesu horečky (třeba i půl hodiny).

Pokud dítě snese, tak je možné dát na látkovou plínku kvalitní tvaroh (ne vaničkový) a přiložit na plosky nohou. Cípy plíny pak přivázat k noze, vytahuje to z těla horkost. Je také možné omývání předloktí a bérců chladnější vodou.

Pokud je horečka a člověku je horko (odkopává se), je dobré popíjet vlažnou vodu s citronem nebo jablečným octem. Pokud je mu zima (přikrývá se), pak zázvorový nebo lipový čaj.

A ještě homeopatika – při horečce i kolem 40 st. se dá podávat homeopatikum aconitum napellus 9 CH nebo 15 CH, 5 kuliček co hodinu do snížení teploty – tam, kde je žízeň na studenou vodu, stav bez  pocení, neklid. Když začne pocení po předchozím stavu nebo pokud je pocení rovnou, je vysoká kolísající teplota, bolest v krku, překrveni  sliznic a mandle bez čepů, pak lze podat stejným způsobem belladonnu 9 CH nebo 15 CH. V obou případech platí, že pokud je teplota do 38 st , stačí ředění 9 CH, je- li vyšší , je lepší ředění 15 CH.

Mezi rodiči je všeobecně rozšířená obava z febrilních křečí. Můžeme udělat něco, co by riziko jejich vzniku minimalizovalo?

Febrilní křeče nejsou tak časté, jak si lidé představují. Jako prevenci nebo pokud by došlo ke křečovým stavům, tak je možno použít masáž bodů z akupunktury LI 1, LI 4, LR 2, LU 5, TE 5 viz foto, případně najdete schematické obrázky na internetu. Při teplotě se mají body masírovat proti směru hodinových ručiček, každý 1-2 minuty vícekrát denně.

Je dobré doplňovat minerály ztracené pocením Schüsslerovými solemi – konkrétně Biokomplexem -2 tbl vycucat pod jazykem během dne, ne 10 minut před a po jídle a mezi sebou minimálně 15 minut rozestup mezi jednotlivými tabletami (ne dva typy najednou). Při křečích je možné soli smíchat – rozpustit v horké vodě Mag Phos 2 tbl a Calc Fluor 1 tbl a vypít. U dospělých je možné rozpustit až 10 tbl Mag Phos  a 5 tbl Calc Fluor.

Velkým pomocníkem jsou v době nemoci bylinky, ale i když jsem čaj osladila medem, tak jsem do dětí nevpravila ani lžičku. Všechno bylo fuj. Poradíte na to nějakou fintu?

Co se týká toho, jak dostat do dětí bylinky, odpověď je jednoduchá. Děti jsou velmi intuitivní a podvědomě se brání něčemu, s čím nejsou v souladu. U malých dětí je třeba pracovat také s maminkou, se kterou jsou silně spojené, takže svou nemocí mohou poukazovat na nějaký nesoulad v tomto vztahu. A pokud tím podvědomě poukazují na to, že je maminka např. nervózní a oni se necítí dobře, tak je pak jasné, že podvědomě se léčení brání, když chybka není u nich. To je potřeba si také uvědomit.

Jinak lze vyměnit  bylinky za jiné s podobným účinkem, změnit poměry, pokud je to směs bylin, zmenšit dávku a udělat čaj slabší a ne tak aromatický nebo zkrátit dobu luhování . To vše může přispět k tomu, aby dítě čaj přijalo. Další varianta je, že čaj můžete nalít do vaničky k vodě a vykoupat ho v tom, účinné látky z bylinek se budou vstřebávat kůží celého těla. Můžeme též vyrobit z bylinek polštářek (s hezkým obrázkem, který by si děti mohly i vybrat) a dát ho dětem na spaní na polštář – děti jsou velmi vnímavé na energie.

Blíží se čas nástupu dětí do školek a škol, což pro řadu dětí znamená neustálé marodění. Je to jen otázka imunity, případně do jaké míry hraje roli psychika?

Roli hraje pochopitelně oboje. Podzim je podle čínské medicíny doba oslabení plic a tlustého střeva pro všechny. A “babí léto”, je oslabení slinivky, sleziny a žaludku. Slinivka z pohledu čínské medicíny  je spojená s dobrou funkcí všech sliznic v těle. Takže při oslabení přicházejí mimo jiné rýmičky a kašlíčky. Pokud se na výše uvedené znovu podíváme, vidíme, že jsou to hlavně orgány spojené s trávením, a tudíž je potřeba klást velký důraz na kvalitu stravy. Takže žádné polotovary, minimalizovat bílou mouku a cukr a velmi opatrně s mléčnými výrobky – zahleňují. Takže nám kašle a rýmy zhoršují.

A co se týká psychiky, je  jasné, že ta hraje též velkou roli. Z doby většího klidu – prázdnin, dovolených, a po období větší volnosti opět přichází doba školky a školy, ranního vstávání, odpoledních úkolů a stíhání kroužků, často ve velké časové tísni.

Má tedy vůbec smysl podporovat imunitu u dětí? Někdy mám pocit, že ať dělám, co dělám, tak dcera stejně omarodí.

Imunitu je opravdu potřeba posilovat  celoročně – kvalitní stravou, otužováním, pobytem na čerstvém vzduchu i na podzim a v zimě (v tuhle dobu začínáme zalézat do domů, kde je úplně jiná energie než v přírodě). Měla by to být doba zklidňování, jako v přírodě, ale my jedeme stejným tempem jaro, léto, podzim, zima, a pak se divíme, že se to tělu nelíbí.

Ač si to nechceme připustit, jsme součástí přírody a platí pro nás přírodní zákony, ať se nám to líbí nebo ne. Jednotlivá roční období mají rozdílnou energii, proto také v čínské medicíně preventivně posilovali v každém ročním období jiné orgány – na jaře játra a žlučník, létě srdce a tenké střevo atd. (určitě si můžeme všimnout, že v létě jsou na tom lidé se srdečními problémy hůře, jsou i častější průjmová onemocnění).

Co bychom měli podniknout v situaci, když dítě přijde ze školky, nudle u nosu, trochu pokašlává, ale jinak žádná teplota, jen je vidět, že na něj něco leze?

Hlavní je nevyděsit se. Opět podpořit tělo stravou – obiloviny, luštěniny, zelenina, polévky, hlavně zeleninové vývary, ale domácí, ne z kostky. Na podzim a v zimě jsou výborné i masové vývary, ale je nutné znát původ masa, dát si práci a najít si kvalitní zdroj (většinou je to o naší pohodlnosti). Není třeba, aby toho byla kvanta, ale aby se jednalo o kvalitní suroviny a připravované v klidu a s láskou, což je v dnešní době velká výzva.

Je třeba respektovat roční období, to znamená, že směrem k zimě méně chladných potravin. Směrem k létu si jich můžeme dovolit více, také je více čerstvé zeleniny a ovoce. Když si takových věcí budeme všímat, tak je uvidíme. Měli bychom vnímat své tělo a všímat si, jak děti reagují, podle toho se pak můžeme řídit. Pokud si na to neuděláme čas, těla si ho za nějakou dobu vynutí sama. A většinou si nevybírají “správný” okamžik.

Jedna z bylinek, která výborně podporuje imunitu, je echinacea. Když použijeme tinkturu a nakapeme do teplé vody nebo přidáme k čaji, alkohol vyprchá a dítě těch pár kapek ani nezaregistruje.

Na kašel je potom výborný Mišpulníkový sirup, na rýmu zase pomůže grepový olej – stačí kapka do nosu na uvolnění ucpaného nosu (pozn. redakce – shánějte skutečně olej, nikoli výtažek či kapky z grepových jader). Sirup i olej bez problémů seženete na internetu.

Předpokládám, že tohle všechno platí i pro dospěláky?

Platí to pro všechny. Akorát děti reagují rychleji, protože jejich těla ještě nejsou tak zanesena, jako těla dospělých. Tam je potřeba ještě větší trpělivosti, protože co se ukládá padesát let, těžko mohu za týden odstranit, a to prosím věřím na zázraky :-).

A když už jsme u těch dospěláků – máte nějakou radu pro unavené a podrážděné maminky? Jak nabrat sílu po probdělé noci a jak se zbytečně nevytáčet kvůli blbostem?

Stálá práce na sobě, je to nikdy nekončící příběh. Nesnažit se být dokonalý, protože to již jsme. Nevracejte se k situacím, co již byly, ani neřešte něco, co ještě nenastalo, bere to sílu. Maminkám většinou bere sílu to, že chtějí, aby děti spaly a ony si  mohly udělat něco pro sebe. Čím víc jsou nervózní, že dítě nespí, tím spíše dítě nespí, protože cítí nervozitu a energii vzmáhajícího se vzteku, které nerozumí, ale je z toho nesvé. Neví, co se děje, ale cítí, že z maminky nejde příjemná energie jako jindy, a reaguje na to neklidem či pláčem. Pokud maminka na sobě zapracuje a přestane řešit “zlobivé” dítě, budou mít oba spoustu síly i bez bylinek.

Nicméně sílu dodá např. i houba Cordyceps (na stránkách http://cordyceps.info/muze-mit-cordyceps-nezadouci-ucinky/ jsem našla informaci ohledně užívání během těhotenství a kojení – pozn. red.). Dají se použít i bylinky na zklidnění, na podporu jater – ta bývají často v nepohodě, když se zlobíme, že věci nejdou tak, jak bychom chtěli. Ale musíme si uvědomit, že věci jsou vždy tak, jak mají být, abychom se něco naučili.

A ještě něco na úplný závěr – kromě otužování fyzického je také třeba “otužování” psychické. Když budeme těžší životní situace zvládat s nadhledem a pokorou, nebude nám to narušovat imunitu.

Děkuji paní doktorce Koutenské za obsáhlé odpovědi a vám přeji, ať jsou ku prospěchu,

pevné zdraví a klidnou mysl přeje

Romana

Upozornění: Informace o jakékoli léčbě uvedené kdekoli na stránkách www.mamysrozumem.cz, včetně tohoto článku, mají pouze informační a vzdělávací charakter, založený na vlastních zkušenostech autora, případně na zkušenostech osob odpovídajících v rámci rozhovorů. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra. Je pouze na zodpovědnosti čtenářů, zda a jak tyto informace využijí.